Na půdě Anglo-americké univerzity (AAU) v Praze se uskutečnila významná panelová diskuse organizovaná Stratego Institutem a Liberálním institutem. Debata s názvem „Geopolitics, Resources & Milei’s Reforms: The Future of Latin America“ se zaměřila na dramatické politické a ekonomické změny v regionu, vztah ke Spojeným státům a budoucnost strategických surovin. Po skončení panelu následovala živá debata s publikem, do níž se zapojili mj. bývalý premiér Mirek Topolánek nebo bývalý ministr průmyslu a obchodu Ján Mládek.
Politický obrat doprava a konec „socialismu 21. století“
Panelisté se shodli, že Latinská Amerika prochází po dvou dekádách dominance levicových vlád výrazným posunem doprava. Ivan Pilip a Roman Joch upozornili na vyčerpání populistických modelů, které byly dříve inspirovány kubánským režimem a financovány venezuelskou ropou nebo vysokými cenami komodit.
Mezi klíčové postavy tohoto obratu patří:
- Javier Milei (Argentina): Symbol radikálních ekonomických reforem a návratu k volnému trhu.
- Nayib Bukele (Salvador): Politik prosazující tvrdý přístup ke kriminalitě.
- José Antonio Kast (Chile): Vítěz voleb v Chile, který představuje konzervativní směr.
- Laura Fernandez (Kostarika): Nedávno zvolená pravicová prezidentka.
Argentina jako „ekonomická laboratoř“
Jakub Kuneš, ředitel Liberálního institutu, představil detailní vhled do reforem Javiera Mileie. Před jeho nástupem čelila Argentina katastrofální situaci, kdy 94 % obyvatel vnímalo ekonomiku negativně a meziměsíční inflace dosahovala 25 %.
Jakub Kuneš vyzdvihl, že Mileiovi se podařilo:
- srazit meziměsíční inflaci na 2,8 %,
- dosáhnout v podstatě vyrovnaného rozpočtu drastickým snížením vládních výdajů o 4,1 % HDP,
- obnovit důvěru trhů, což vedlo k poklesu rizikové přirážky země na nejnižší úroveň za posledních osm let.
Bod zlomu v Bolívii a role lithia
Lourdes Daza Aramajo analyzovala situaci v Bolívii, která se nachází v přechodné fázi. Po 20 letech dominance levicového modelu založeného na příjmech ze zemního plynu došlo k jeho strukturálnímu vyčerpání. Klíčovou příležitostí pro Bolívii je nyní lithium, které může zemi pomoci integrovat se do globálních technologických řetězců, pokud se podaří nastavit stabilní pravidla pro investory.
Venezuela a americká „Donroeova“ doktrína
Velká část debaty byla věnována Venezuele a nedávnému zásahu administrativy Donalda Trumpa proti režimu Nicoláse Madura. Jan Macháček a Roman Joch diskutovali o tzv. „Donroeově doktríně“, kterou Trumpův tým používá k deklaraci Latinské Ameriky jako sféry výlučného zájmu USA, kde nebudou tolerovány zájmy Číny, Ruska či Íránu.
Roman Joch uvedl tři hlavní důvody pro americkou intervenci:
- Dohoda Madura s Čínou o těžbě strategických minerálů.
- Plánovaná výroba íránských dronů ve Venezuele.
- Přítomnost ruských „rovníkových sil“.
Panelisté však také kriticky poukázali na problematické aspekty amerického postupu, včetně ignorování legitimně zvoleného prezidenta Edmunda Gonzáleze Urutii a kontroverzních metod při potápění venezuelských plavidel.
Výzva pro Evropu
V závěru panelu zazněla výzva směrem k Evropské unii. Aby Latinská Amerika neupadla do sféry vlivu pouze USA nebo Číny, musí se Evropa stát jejím strategickým partnerem. Region s 500 miliony lidí a obrovským surovinovým bohatstvím představuje pro evropský průmysl zásadní příležitost k diverzifikaci.
Panelisté:
- Jan Macháček, prezident Strategeo institute
- Ivan Pilip, bývalý ministr financí.
- Roman Joch, předseda Občanského institutu.
- Lourdes Daza Aramajo, ředitelka Latin American and Caribbean Study Center.
- Jakub Kuneš, ředitel Liberálního institutu.
- Jiří Schwarz, rektor AAU a prezident Liberálního institutu (moderátor).