Veřejná debata Institutu Strategeo a Anglo-American University, Praha, 4. listopadu 2025
V Praze se uskutečnila intenzivní veřejná debata s názvem „Trumpův první rok: Co znamená pro demokracii a Evropu“, kterou společně uspořádal Institut Strategeo a Anglo-American University (AAU). Diskusi moderoval Jan Macháček, prezident Institutu Strategeo, a na pódiu se sešli Ondřej Jonáš (investiční bankéř), Petr Kolář (poradce prezidenta České republiky a bývalý velvyslanec v USA), Ondřej Hejma (překladatel, publicista a hudebník) a Martin Weiss (novinář a překladatel), kteří nabídli odlišné pohledy na domácí i zahraniční dopady prezidentského mandátu Donalda Trumpa.
Rozhovor se soustředil na dvě hlavní oblasti: Trumpovu vnitřní ekonomickou a sociální agendu a jeho zahraniční, obrannou a bezpečnostní politiku.
Ekonom Ondřej Jonáš zdůraznil mimořádnou sílu americké ekonomiky – akciové trhy dosahují historických maxim, deficit s Čínou se snížil přibližně o 25–30 procent a slabší dolar podporuje export. Zároveň ale upozornil, že řada Trumpových kroků čelí přezkumu Nejvyššího soudu USA, od celních opatření a migračních pravidel až po možné zpochybnění automatického občanství garantovaného 14. dodatkem americké ústavy.
Bývalý velvyslanec Petr Kolář označil Trumpův vzestup za projev hluboké společenské polarizace ve Spojených státech. Mnoho Američanů podle něj vnímá části liberální agendy jako něco vnuceného „shora“. Kolář vzpomněl, jak ho šokovalo, když jeho republikánští přátelé ve Washingtonu mluvili o politice jen šeptem ze strachu, že by je někdo mohl slyšet. Netajil se osobní averzí k Trumpovi, především kvůli jeho urážlivým výrokům na adresu senátora Johna McCaina, kterého Kolář považuje za hrdinu.
Naopak Ondřej Hejma vyjádřil vůči Trumpovi větší pochopení. Připomněl, že osobně znal Ivanu Trumpovou ještě před jejím sňatkem, a poznamenal, že „tak silná žena by si přece nevzala špatného muže“. Martin Weiss doplnil debatu analytickým komentářem o dlouhodobém napětí mezi otevřeným a restriktivním výkladem imigračních práv v americké ústavě.
V druhé části diskuse nasměroval Jan Macháček debatu k Trumpově zahraniční politice a položil tři otázky: Jak záměrná je jeho nepředvídatelnost? Proč byl úspěšný na Blízkém východě, ale nikoli na Ukrajině? A nakolik jeho politika vychází z intuice spíše než ze strategie?
Ondřej Hejma argumentoval, že Trumpova nepředvídatelnost je přeceňována, protože ve skutečnosti jen plní své volební sliby. Martin Weiss naopak uvedl příklady škodlivé improvizace – například rétorické hrozby intervencí ve Venezuele či Nigérii. Petr Kolář varoval, že Spojené státy by měly vést příkladem, nikoli chaosem. Přesto uznal jeden pozitivní dopad. Trump „probudil“ Evropany a přiměl je brát vážně obranné výdaje. Dodal však, že závazek zvýšit výdaje na 5 % HDP pramení spíše ze strachu než z respektu. Weiss podotkl, že Trump se dokáže domluvit s transakčními partnery, jako jsou arabské monarchie, ale selhává vůči ideologickým mocnostem, jakými jsou Rusko či Čína. Ondřej Jonáš uvedl, že Trump „upřímně nesnáší válku na Ukrajině“ a záměrně ji nechává vleklou, zatímco Kolář označil jeho pohled na Putina za naivní a neobratný.
Závěr večera patřil otázkám studentů a publika. Jedna z nich se týkala toho, zda chyby politického establishmentu otevřely Trumpovi cestu k moci. Kolář souhlasil a připomněl sled krizí - od 11. září přes finanční krizi až po COVID-19 - i evropskou závislost na ruské energii, které podle něj vytvořily prostor pro radikální politické figury.
Další dotaz směřoval k budoucnosti hnutí MAGA (Make America Great Again). Weiss předpověděl, že MAGA „zůstane“, a jako možného nástupce jmenoval JD Vance, zatímco Jonáš doplnil jména Vivek Ramaswamy a Elon Musk.
Závěrečná výměna názorů, vedená Daisy Sindelar (bývalá viceprezidentka a šéfredaktorka, Radio Free Europe/Radio Liberty), se věnovala otázce měkké síly (soft power) v Trumpově éře. Kolář upozornil, že současná administrativa ji považuje za vyhozené peníze, přestože jde o nejúčinnější nástroj proti autoritářskému vlivu. Jonáš potvrdil, že veřejnoprávní média v USA ztrácejí podporu, a vyzval EU, aby jejich roli posílila. Weiss uzavřel, že skutečná americká měkká síla dnes pramení ze Silicon Valley a technologických inovací spíše než z tradiční diplomacie.
Akce přilákala pestré publikum diplomatů, studentů i novinářů a přinesla otevřenou výměnu názorů napříč generacemi i politickými postoji. Svým průběhem potvrdila poslání Institutu Strategeo - vytvářet neutrální prostor, kde se různé názory mohou střetávat otevřeně, kriticky a s respektem.
Veřejná debata se konala s podporou
