Píše to komentátor a analytik Wolfgang Münchau ve sloupku pro Unherd. Podle něj v posledních dnech člověk už moc nečte o tom, že rusko-ukrajinská válka se momentálně vyvíjí ve prospěch Ukrajiny. Americký prezident Donald Trump už také daleko méně tweetuje, že Írán brzy čeká okamžitá destrukce.
Na serveru eurointelligence.com poznamenávají, že pokud majitelé Anthropicu opravdu chtějí zpomalit vývoj AI, měli by svou firmu přestěhovat do Evropy. Evropská média otázka krocení AI velice vzrušuje. Mají pocit, že evropskému skepticismu vůči AI se nakonec dává za pravdu. Teď, když jsme slyšeli, že AI způsobí do deseti let zánik lidstva, se naše evropská lhostejnost a nevšímavost obracejí v paniku.
S historikem Petrem Kourou jsme si povídali o mnohém z pestrého portfolia jeho práce a bohaté knižní produkce. Začali jsme nekonformní mládeží, která tančila za nacistické okupace na swingovou hudbu. Najdeme tu podobnosti se „závadovou mládeží“ 60. či 80. let, jak ji nazývali vychovatelé a propagandisté minulého režimu? Mluvili jsme o podplukovníkovi Josefu Balabánovi, veliteli proslulé odbojové skupiny Tři králové, ale třeba i o spisovateli Vladislavu Vančurovi a o tom, proč nacisté popravili právě jeho. A o mnohém dalším.
Ropa Brent vyšplhala na 102 dolary za barel s tím, že válka s Íránem nekončí. Ceny všech energií letí vzhůru. Roste cena zemního plynu, nafty i uhlí. V plné síle se logicky vrátily vyhlídky vysoké inflace tažené cenami energií. Podle Donalda Trumpa válka skončí až po volbách do Kongresu, takže benzin ani nafta do té doby levnější nebudou.
Na mém oblíbeném serveru eurointelligence.com se vracejí k triumfálnímu vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Propad CDU byl ještě mnohem hlubší, než se čekalo, a revolta uvnitř této strany nyní asi začne. Může to vyvrcholit předčasným odchodem Friedricha Merze jako lídra CDU a možná i jako kancléře. Merz nestačí spouštět a připravovat hlavní reformy. Je pod stále větším tlakem sociální demokracie SPD, která reformy odmítá a chce ještě přitvrdit.
O AfD v Sasku-Anhaltsku jsme psali v pátek. Vítězství je ještě o něco drtivější, než se čekalo, především proto, že se do místního parlamentu dostalo uskupení Sahry Wagenknechtové (BSW), které může – a asi bude – vládu AfD s ani ne moc skrytým potěšením tolerovat či minimálně umožní vznik vlády AfD. BSW je sice levicová strana, ale na rozdíl od Levice (bývalé Die Linke) je to strana protimigrační a postoje k Rusku má podobné. Wagenknechtová nemá ráda protipožární zdi a ráda je pomůže strhnout.
S historikem Michalem Macháčkem jsme si povídali o Gustávu Husákovi, o kterém před časem sepsal důkladnou a kvalitní knihu. Ta mapuje především Husákovo dětství, mládí, SNP, 40. léta, věznění v 50. letech, jeho návrat do politiky přes akademii věd a rok 1968. V podcastu jsme ale pochopitelně nevynechali ani československou normalizaci a to, čemu švédský premiér Olaf Palme říkal „diktatura kreatur“. A na čem pracuje Michal Macháček dnes?
K očekávaným dramatickým volbám v německém státě Sasko-Anhaltsko píší na serveru eurointelligence.com, že v Německu je šestnáct spolkových zemí – a čtyři s nejnižší populační hustotou jsou v bývalém východním Německu. Není to ale kvůli přírodním rezervacím. Sasko-Anhaltsko je průmyslová pustina. Bývalo to centrum – nyní opuštěného – těžkého průmyslu ve východním Německu. Po sjednocení se zdejší populace snížila z 2,9 milionu na 2,1 milionu. Celkově se Německo během téže doby populačně zvětšilo. Ze Saska-Anhaltska odešly vzdělanější mladší ženy, zůstali nevzdělaní mladí muži. Ti budou v neděli volit AfD.
K ruským hybridním útokům a eskalaci mezi Ruskem a evropskými státy NATO (především Německem) napíšu něco zítra. Dnes o tom, co je jedním z hlavních témat v USA, kde to tedy určitě není Evropa a Rusko, nýbrž dramatické prodražování financování amerického státního dluhu. Zpravodajská analýza deníku The Wall Street Journal k tomu píše, že hlavní důvody jsou čtyři.
Původně americký prezident Donald Trump mluvil o tom, že válka USA proti Íránu může být tak „na čtyři pět týdnů“. A konflikt je daleko od toho, že by končil, naopak v posledních dnech nabývá na intenzitě. Od zahraničněpolitického establishmentu po internetové bažiny nalevo i napravo, všude se rodí konsenzus, že tahle válka je neštěstí a v lepším případě jde o americký ekvivalent ponižující britské porážky během Suezské krize v roce 1956. Americká síla na Blízkém východě prý už neobnoví autoritu a Trump utrpí největší ponížení své kariéry.
S historikem profesorem Jacquesem Rupnikem jsme tentokrát začali netradičně. Třeba tím, co má rád na dovolených v Česku. V čem jsou naše hory jiné než úctyhodné Alpy. Přišla řeč na francouzské trhy v Provence, a dokonce jsme probrali i mistrovství světa ve fotbale. A o čem jsme řečnili dál? Poslouchejte a nechte se překvapit.
Celní války jsou zpět v plné síle. Jednání mezi Kanadou a USA zkolabovalo a Washington spustil 50procentní cla na celou řadu zboží. Jak upozorňuje John Authers na Bloombergu, kanadský premiér Mark Carney – zvolený vloni na platformě toho, že zabrání tomu, aby se Kanada stala 51. státem USA – odpověděl oznámením recipročních 50procentních cel. Bude to oko za oko, zub za zub, položka po položce.
Editorial deníku The Wall Street Journal konstatuje, že Trump stupňuje ekonomický tlak na íránský režim. Jsou totiž prý indicie, že to funguje. Americký ministr financí oznámil v pondělí operaci Economic Outcast, kterou představil v komentáři pro britský deník The Financial Times. V tom říká, že pro Írán přichází ekonomický den D, a varuje, že země, které zvažují usmíření a kompromis s Íránem, by si to měly dobře rozmyslet.
Německé autority dopadly dalšího pachatele odpálení plynovodů Nord Stream v září 2022. Potápěč Volodymyr Žuravlev byl minulý týden zatčen v chorvatském letovisku Pula. Wolfgang Münchau ve svém sloupku pro server UnHerd konstatuje, že sběh událostí má doslova fantaskní průběh: podezřelý byl zatčen přímo na místě natáčení hraného filmu režiséra Douga Limana Snake Island, který pojednává právě o ukrajinských potápěčích (ve filmu hrají mj. oscarové hvězdy Sean Penn a Adrien Brody). Ve filmovém štábu v Chorvatsku působil jako odborný konzultant!
S básníkem, historikem a publicistou Milošem Doležalem jsme rozprávěli hlavně o Vysočině. Například i o jejím názvu – proč je to Vysočina, a určitě ne Českomoravská vrchovina. Probrali jsme Bohuslava Reynka, číhošťský zázrak, Mahlera, Humpolec i Kaliště, protinacistický odboj v kraji, hilsneriádu a mnoho dalšího.
Americký ministr financí Scott Bessent – známý svými nekonvenčními postupy – se rozhodl stát největším hráčem a bossem na trhu se státními dluhopisy. Jeho úřad se rozhodl intervenovat na trzích poté, co se výnosy z dlouhodobých amerických federálních dluhopisů dostaly na nejvyšší úroveň za dvacet let. Vyšší výnosy z dluhopisů znamenají, že investoři vnímají dluhopisy jako rizikovější, resp. možnost platební neschopnosti státu jako pravděpodobnější.
Jaké mohou být důsledky? Římský císař Konstantin ukončil perzekuce křesťanů. Walter Russell Mead se v komentáři pro deník The wall Street Journal táže, zda bude Konstantina následovat Peking. Komunistická strana Číny o sobě prohlašuje, že nikdo na světě není tak mocný, moudrý a silný jako právě ona. Jenže čínské ekonomice se nedaří. Evropa je sice vyděšená z čínských elektroaut, rostoucích exportů a technologických investic, ale na fasádě jsou vážné trhliny.
Vzdálenému pozorovateli třeba z Evropy se může zdát, že Írán je ve svém odhodlání nevzdát se kontroly nad Hormúzským průlivem poměrně jednotný. Zpravodajská analýza Bloombergu se pokouší o určitý vhled do toho, jak to s íránským režimem a systémem momentálně vypadá. Co zaujme evropské pamětníky totalitních či posttotalitních režimů, je, že se různí íránští představitelé relativně otevřeně dohadují „přes média“ nebo jejich „nevyladěnosti“ vycházejí na veřejnost.
John Authers dnes připomíná na serveru Bloombergu staré moudro. Ve chvíli, kdy začnou davy odcházet či opadne vlna nadšení, je možná dobrá chvíle pro investice na kapitálovém trhu. Můžete pořídit leccos za slušnou či rozumnou cenu. V tomto ohledu je dobré se podívat na Evropu a především na Německo. Na začátku minulého roku – po projevu J. D. Vance v Mnichově – se kontinent cítil otřesen, protože si leckdo uvědomil, že se nadále nelze spoléhat na USA.
S architektem, hercem a příležitostným básníkem Davidem Vávrou jsme probrali jeho rodný Braník a Dobešku, tedy místo, kde žije od narození. Mluvili jsme takřka o všem pražském, ale hlavně o nových odvážných stavbách a velkých gestech. Také o Šumných městech a o tom, co dali čeští architekti světu.
