Pražané považují školství za jednu z nejdůležitějších výzev hlavního města. Největší problémy vidí v nedostatku míst na školách, zastaralých metodách výuky a nedostatku pedagogů i podpůrného personálu. Vyplývá to z nové vlny výzkumu Pražská agenda, kterou Institut Strategeo představil 2. června 2026 v PressCentru ČTK.
Kapacita škol je největší problém
Když mají Pražané jedním slovem popsat stav školství v metropoli, nejčastěji zmiňují nedostatek míst a kapacit. Téma školství považuje za důležité téměř devět z deseti obyvatel Prahy.
Největší problémy lidé vnímají u mateřských a středních škol. Zatímco dostupnost základních a vysokých škol hodnotí spíše pozitivně, u gymnázií, lyceí a odborných středních škol převažuje pocit, že se na ně dostává stále obtížněji.
Výzkum také ukázal, že 14 % Pražanů muselo kvůli nedostatečné kapacitě zvolit pro své dítě vzdálenější školu. Tato zkušenost se následně promítá i do nižší spokojenosti s kvalitou života v Praze.
Praha má jednat se státem i Středočeským krajem
Za nejdůležitější řešení považují obyvatelé Prahy jednání se státem o kapacitní zátěži způsobené dojížděním žáků ze Středočeského kraje. Podporu získala také výstavba nových školních budov a přístaveb.
Silný souhlas panuje i s názorem, že Středočeský kraj by měl více investovat do středního školství. Pražané zároveň odmítají řešit nedostatek míst jednoduchým navyšováním počtu žáků ve třídách. Sedm z deseti respondentů se obává, že by větší třídy vedly k přetížení učitelů a zhoršení individuálního přístupu ke studentům.
Nejde jen o budovy, ale také o lidi
Kapacity nejsou jediným problémem. Mezi nejčastěji zmiňované slabiny patří zastaralé metody výuky, nedostatek asistentů, školních psychologů a kvalitních pedagogů.
Více než polovina Pražanů by chtěla, aby město a městské části více podporovaly nepedagogické pracovníky, jako jsou školníci, kuchařky nebo administrativní pracovníci. Významnou podporu získali také školní psychologové, speciální pedagogové a asistenti.
Výsledky ukazují, že veřejnost chápe fungování škol mnohem šířeji než jen jako otázku učitelů a budov. Kvalitní školství podle Pražanů stojí na celém týmu lidí, kteří se podílejí na každodenním provozu škol.
Veřejné a soukromé školy lidé hodnotí podobně
Navzdory častým debatám o kvalitě škol nepovažují Pražané soukromé školy jednoznačně za lepší než veřejné. Vnímání kvality obou typů škol je poměrně vyrovnané.
Zajímavé je, že s rostoucím vzděláním respondentů roste také důvěra ve kvalitu veřejného školství. Výzkum tak nepotvrzuje představu, že by soukromé školy byly v očích veřejnosti automaticky lepší alternativou.
Škola pro rok 2040 má učit hlavně pro život
Když se výzkumníci ptali, co by měly děti ve školách umět v roce 2040, odpovědi byly poměrně jednoznačné. Vedle tradičních předmětů lidé požadují větší důraz na digitální technologie, umělou inteligenci, finanční gramotnost, kritické myšlení a praktické životní dovednosti.
Silně rezonují také cizí jazyky, schopnost pracovat s informacemi, komunikace a psychická odolnost. Pražané tak nevnímají školu pouze jako místo předávání znalostí, ale také jako instituci, která má děti připravit na rychle se měnící svět a budoucí pracovní trh.
Školství patří mezi dlouhodobé priority Prahy
Nová data potvrzují, že školství patří mezi témata, která Pražané vnímají jako zásadní pro budoucnost města. Obyvatelé metropole nevolají pouze po nových budovách a větších kapacitách, ale také po kvalitnější výuce, lepší podpoře školních profesí a promyšleném plánování rozvoje školské soustavy.
Pražané tak politikům posílají poměrně jasný vzkaz: kvalitní školství není jen otázkou počtu míst ve třídách, ale především investicí do lidí, kteří školy tvoří, a do dovedností, které budou děti potřebovat v budoucnosti.
O výzkumu Pražská agenda
Pražská agenda je kontinuální výzkumný projekt Strategeo Institutu mapující postoje obyvatel hlavního města ke klíčovým otázkám života v Praze. Sleduje spokojenost s kvalitou života, hodnocení vedení města, priority veřejné debaty i postoje k aktuálním tématům ovlivňujícím každodenní fungování metropole.
Aktuální vlna výzkumu zaměřená na školství byla realizována agenturou STEM/MARK formou online dotazování ve dnech 14.–20. května 2026 na reprezentativním vzorku 513 obyvatel Prahy starších 18 let. Výběr respondentů byl kvótní a data byla statisticky vážena tak, aby odpovídala struktuře pražské populace.