Každoroční stres tisíců pražských rodin během přijímacích zkoušek na střední školy, nedostatek míst ve školkách a základních školách nebo dlouhodobé znevýhodnění pražských uchazečů oproti jiným regionům.
Právě těmto tématům se věnovala další veřejná debata iniciativy Pražská agenda, která se uskutečnila 2. června 2026 v PressCentru ČTK.
Odborníci i politici diskutovali o příčinách současné situace i možných řešeních. Cílem projektu Pražská agenda je vytvářet prostor pro otevřenou a věcnou debatu o budoucnosti hlavního města a přispívat ke kompetentnějšímu řízení Prahy.
Dva pohledy na školství v Praze
Debata nabídla dva odlišné pohledy na stav a budoucnost pražského školství.
První panel přinesl perspektivu odborné veřejnosti, druhý se zaměřil na politická řešení a odpovědnost města, městských částí i státu.
První panel: odborná veřejnost
Diskusi moderoval ředitel Strategeo Institute Veselin Vačkov.
Panelisté:
- Petr Mazouch – ekonom, demograf a vysokoškolský pedagog
- Jan Vöröš Mušuta – programový ředitel organizace EdUin
- Blanka Pravdová – ředitelka projektu Učitel naživo
- Antonín Jančařík – děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy
- Silvie Pýchová – ředitelka Partnerství pro vzdělávání 2030+
Diskutující se shodli, že jedním z hlavních důvodů současné kapacitní krize je dlouhodobý tlak studentů ze Středočeského kraje na pražské střední školy. Podle zaznívajících dat tvoří na čtyřletých gymnáziích v Praze přibližně polovinu studentů právě žáci ze středních Čech.
Petr Mazouch situaci přirovnal k „Papinovu hrnci“, pod který Středočeský kraj neustále přikládá. Poukázal například na deficit kapacit v okrese Benešov, odkud denně dojíždějí stovky studentů za vzděláním do Prahy.
Jan Vöröš Mušuta upozornil na nerovnost příležitostí mezi pražskými dětmi a uchazeči z jiných regionů. Podle něj se běžně stává, že pražský uchazeč dosáhne výrazně lepších výsledků u přijímacích zkoušek než student v jiném kraji, přesto se na gymnázium nedostane.
Soukromé školy: řešení, nebo důsledek problému?
Významná část debaty se věnovala také roli soukromého školství.
Antonín Jančařík upozornil, že řada soukromých škol těží především z nedostatečných kapacit veřejného systému a nepokrývá skutečnou poptávku po kvalitních oborech.
Petr Mazouch doplnil, že soukromé školy jsou dnes ekonomicky atraktivní především proto, že stát nedokáže v dostatečné míře zajistit vlastní vzdělávací kapacity. Současně však připomněl, že soukromé školy dostávají významnou veřejnou podporu.
Druhý panel: pražská politická reprezentace
Druhý panel se zaměřil na konkrétní kroky, které mohou podniknout Praha, městské části i stát.
Panelisté:
- Mariana Čapková (Praha sobě) – místostarostka Prahy 6
- Antonín Klecanda (STAN) – radní hlavního města Prahy pro školství
- Tereza Nislerová (Piráti) – zastupitelka MČ Praha 4
- Tomáš Portlík (ODS) – starosta Prahy 9
- Ondřej Prokop (ANO) – zastupitel hlavního města Prahy
- Milan Urban (SPD) – zastupitel hlavního města Prahy
Antonín Klecanda upozornil, že Praha v posledních letech začala významně navyšovat kapacity středních škol a otevřela dvě nová gymnázia, první po patnácti letech. Zároveň podpořil zavedení určité formy krajské spádovosti, která by více zohledňovala potřeby pražských dětí.
Tomáš Portlík označil současnou situaci za „dokonalou bouři“, způsobenou kombinací silných populačních ročníků, intenzivní bytové výstavby a migrace.
Ondřej Prokop zdůraznil, že kvalitní školství začíná u kvalitních učitelů. Podle něj musí Praha nabídnout pedagogům lepší podmínky, například dostupné bydlení nebo stabilizační programy.
Debata se nevyhnula ani otázce soukromého školství. Zatímco Tereza Nislerová kritizovala některé příklady využívání veřejných budov soukromými školami, Mariana Čapková ocenila jejich roli při zvládání kapacitní krize a rozšiřování nabídky vzdělávacích oborů.
Výzkum: Pražané trápí hlavně nedostatek míst
Součástí debaty byly také výsledky výzkumu STEM/MARK pro projekt Pražská agenda.
Podle průzkumu řeší Pražané školství především optikou nedostatku kapacit. Čtrnáct procent respondentů uvedlo, že museli kvůli nedostatku míst zvolit pro své dítě vzdálenější školu. Největší problémy lidé vnímají u mateřských a středních škol.
Veřejnost zároveň podporuje investice do nových kapacit středních škol, větší zapojení Středočeského kraje do řešení situace a rozvoj odborného vzdělávání a lyceí.
Slabinou podle respondentů nejsou pouze přeplněné školy, ale také zastaralé metody výuky, nedostatek pedagogů, asistentů, psychologů a dalších pracovníků. Pražané proto volají nejen po nových budovách, ale i po větší podpoře lidí, kteří školství každodenně zajišťují.
Další aktivity Pražské agendy
Pražská agenda vedle pravidelných veřejných debat přináší také výzkumy veřejného mínění, podcasty a odborná doporučení pro město.
Strategeo Institute očekává, že tyto výstupy mohou sloužit jako inspirace pro veřejnou debatu i pro politické subjekty připravující se na komunální volby v roce 2026.
Výstupy z debat a výsledky výzkumů zveřejňuje Strategeo na webu www.strategeo.cz a sociálních sítích. Součástí projektu je také podcastová série Jana Macháčka s hosty z odborných, politických, byznysových i kulturních kruhů.
Další veřejná debata Pražské agendy se uskuteční 16. června 2026 a zaměří se na očekávání spojená s Metropolitním plánem a novým stavebním zákonem.
