Pražané hodnotí fungování hlavního města spíše kriticky. Celkovou známku za řízení Prahy dávají městu 3,4.
Mladší obyvatelé jsou přitom o něco přísnější – lidé do 30 let hodnotí fungování města známkou 2,9, zatímco lidé starší 60 let známkou 3,7.
Praha podle lidí nevyužívá svůj potenciál
Významná část Pražanů má za to, že město nedokáže naplno využít svůj ekonomický potenciál. Současně se ukazuje, že obyvatelé by peníze Prahy raději viděli v konkrétních investicích a službách než pouze v rezervách.
Mezi oblasti, do kterých by podle výzkumu mělo město směřovat více prostředků, patří především dostupné a městské bydlení, dopravní infrastruktura, zdravotní a sociální služby a bezpečnost.
Byrokracie brzdí investice
Jednou z nejvýraznějších překážek rozvoje Prahy je podle obyvatel příliš složitá administrativa. Byrokracii a administrativní zátěž jako problém označuje 53 % dotázaných. Výzkum zároveň ukazuje na politické spory, pomalé rozhodování a složitou legislativu.
Pražané proto jako jednu z hlavních cest ke zlepšení fungování města vidí především zjednodušení administrativních procesů.
Digitalizace má lidem práci usnadnit
Digitalizace sama o sobě podle výzkumu není pro Pražany automatickou známkou moderního a dobře fungujícího úřadu. Část obyvatel se při využívání digitálních služeb setkává s problémy, například kvůli nedostatečnému propojení systémů nebo příliš velkému množství různých aplikací.
Za důležitou oblast další digitalizace lidé považují především lepší komunikaci s úřady. Smyslem má být podle výsledků hlavně jednodušší vyřizování záležitostí, nikoli pouze další přesun stávající administrativy do online prostředí.
Odbornost místo politických vazeb
Při výběru lidí do vedení městských společností Pražané kladou větší důraz na odborné a manažerské schopnosti než na politickou příslušnost. Za důležité považují zejména profesní zkušenosti a prokazatelné výsledky.
Šest z deseti Pražanů zároveň nesouhlasí s tím, aby aktivní politici z vedení města působili v dozorčích nebo správních orgánech městských společností. Mezi hlavní obavy patří riziko korupce, politicky ovlivněných nominací a střetu zájmů.
Důvěru oslabuje hospodaření s veřejnými penězi
Právě důvěra v nakládání s veřejnými prostředky patří k nejslabším místům hodnocení Prahy. Jen 9 % Pražanů má vysokou důvěru v to, že město s veřejnými penězi hospodaří odpovědně.
Velkou roli přitom hrají také korupční a ekonomické kauzy. 86 % respondentů uvedlo, že významné případy tohoto typu negativně ovlivňují jejich důvěru v řízení města. Mezi navrhovaná opatření patří důslednější protikorupční pravidla, omezení politického vlivu a větší veřejná kontrola významných smluv.
Pražané chtějí, aby město fungovalo efektivněji
Celkový pohled na vývoj řízení města zůstává spíše zdrženlivý. Jen 13 % Pražanů se domnívá, že je Praha dnes řízena efektivněji než před několika lety. Lidé od města očekávají především rychlejší rozhodování, jednodušší administrativu, funkčnější digitální služby a transparentnější nakládání s veřejnými penězi.
Výsledky tak ukazují několik oblastí, ve kterých Pražané vidí prostor pro změnu – od každodenního fungování úřadů přes digitalizaci až po způsob výběru vedení městských společností a kontrolu veřejných prostředků.
O výzkumu
Výzkum realizovala agentura STEM/MARK pro Strategeo Institute a jeho Pražskou agendu metodou CAWI na reprezentativním vzorku 515 obyvatel Prahy starších 18 let. Sběr dat probíhal od 9. do 17. září 2026. Výběrový soubor byl kvótně reprezentativní a následně vážen podle pohlaví, věku, vzdělání a lokality na úrovni městských částí.