Doprava patří mezi nejcitlivější témata života v metropoli. Nový výzkum Pražské agendy ukazuje, že Pražané oceňují dostupnost městské hromadné dopravy, zároveň ale kritizují přetížené dopravní uzly, nekoordinované opravy a dlouhodobě nedokončenou infrastrukturu.
Institut Strategeo ve spolupráci se STEM/MARK realizoval další vlnu projektu Pražská agenda, tentokrát zaměřenou na dopravu v hlavním městě. Výzkum probíhal na reprezentativním vzorku 512 obyvatel Prahy starších 18 let.
Pražané spoléhají hlavně na MHD
Městská hromadná doprava zůstává dominantním způsobem přepravy po metropoli. Jako svůj hlavní dopravní prostředek ji během pracovních dní využívá 73 % respondentů, zatímco 13 % dává přednost vlastnímu automobilu.
Veřejnou dopravu přitom alespoň občas využívají i čtyři z pěti řidičů. Výzkum zároveň ukázal, že 40 % lidí, kteří dnes jezdí převážně autem, by v ideálním případě raději využívalo MHD. Současná podoba systému však podle všeho nenaplňuje jejich potřeby.
Respondenti veřejnou dopravu oceňují především kvůli cenové dostupnosti a efektivitě v hustém městském provozu. Největší rezervy naopak vidí v čistotě, nočních intervalech a nedostatku soukromí.
Přetížené uzly a nepopulární zdražování
Tři čtvrtiny cestujících vnímají klíčové dopravní uzly, jako jsou Muzeum nebo Florenc, jako přetížené. Tento faktor zároveň snižuje ochotu doporučit Prahu jako místo k bydlení.
Citlivým tématem zůstává i cena jízdného. Více než polovina cestujících považuje jakékoli zdražení za nepřijatelné, výraznější podporu nemá ani mírné navýšení cen.
Doprava na silnicích dostává od Pražanů „trojku mínus“
Dopravní situaci na pražských silnicích hodnotí obyvatelé převážně negativně. Pouze přibližně desetina respondentů by jí udělila lepší známku než trojku.
Za největší problém označují Pražané hustý provoz a dopravní zácpy. Mezi další často zmiňované příčiny patří nekoordinované uzavírky, dojíždění ze Středočeského kraje a nedokončený Pražský okruh.
Silný je také pocit, že je město dlouhodobě rozkopané. Jako nejproblematičtější lokality respondenti nejčastěji označovali centrum města a oblast Plzeňské ulice.
Pražané chtějí hlavně dostavět infrastrukturu
Za nejefektivnější řešení dopravních komplikací považuje 52 % dotázaných dostavbu klíčové infrastruktury. Významnou podporu má také lepší koordinace oprav (43 %) a posílení či preference MHD (40 %).
Jako nejpalčivější infrastrukturní problém označilo 64 % respondentů nedokončený Pražský okruh. Metro D vnímají Pražané jako důležité zejména kvůli odlehčení trase C, zároveň však část veřejnosti vyjadřuje obavy z finanční náročnosti projektu.
Na způsobu financování dostavby okruhu ale nepanuje shoda — veřejnost je rozdělená mezi využití PPP projektů, evropských dotací i přímé financování státem či městem.
Restrikce rozdělují, regulace koloběžek spojuje
Podpora mýtného za vjezd do centra zůstává omezená a veřejnost v této otázce zůstává rozdělená. Většina řidičů navíc deklaruje, že by své dopravní chování ani po zavedení obdobných opatření nezměnila.
Výrazně větší shoda panuje u regulace elektrických koloběžek, kterou podporuje většina napříč věkovými skupinami. Naopak bezplatné parkování pro elektromobily většina Pražanů odmítá.
Také rozšiřování cyklopruhů má podporu pouze tehdy, pokud nebude znamenat další omezení prostoru pro individuální automobilovou dopravu.
Pražané chtějí funkční dopravu, ne experimenty
Výsledky ukazují, že obyvatelé hlavního města preferují pragmatická řešení. Očekávají především koordinovanější správu města, dokončenou infrastrukturu, spolehlivou MHD a lepší organizaci dopravy.
Pražská doprava podle nich nepotřebuje zásadní ideologický obrat, ale efektivnější řízení a dlouhodobou předvídatelnost.
O výzkumu Pražská agenda
Pražská agenda je kontinuální výzkumný projekt Institutu Strategeo mapující postoje obyvatel hlavního města ke klíčovým otázkám života v Praze. Sleduje spokojenost s kvalitou života, hodnocení vedení města, priority veřejné debaty i postoje k aktuálním tématům ovlivňujícím každodenní fungování metropole.
Aktuální vlna výzkumu byla realizována agenturou STEM/MARK formou online dotazování ve dnech 24.–28. dubna 2026 na reprezentativním vzorku 512 obyvatel Prahy starších 18 let. Výběr respondentů byl kvótní, data byla statisticky vážena tak, aby odpovídala struktuře pražské populace.