Praha, 8. září 2026
Má město stavět? Pomůže regulace krátkodobých pronájmů a investičních bytů? Které recepty jsou realistické a které jsou jen volební sliby? Nejen na tyto otázky hledali odpovědi hosté již sedmé veřejné debaty iniciativy Pražská agenda, tentokrát pod názvem „Dostupné bydlení v Praze: Jak z krize ven?“
Debata se konala pod záštitou České komory architektů (ČKA). V sále PressClubu ČTK sledovali hosté dva diskusní panely moderované představiteli pořádajícího Strategeo Institute Janem Macháčkem a Veselinem Vačkovem. V prvním panelu debatovali odborníci, kteří mají s rozvojem Prahy i bytovou výstavbou bohaté zkušenosti - hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň, ředitel Institutu plánování a rozvoje HMP Ondřej Boháč, ředitel Liberálního institutu Jakub Kuneš a ekonom, bývalý guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Všichni diskutující se shodli, že přijetí Metropolitního plánu i Stavebního zákona jsou podmínkou nutnou pro řešení krize. Ale třeba i na důležité roli tzv. NIMBY efektu, kdy se proti větší výstavbě brání nejen obyvatelé města, ale i pražští politici, pro které jsou současná pravidla demotivující - bytová výstavba pro ně znamená pouze nepohodlí a zhoršení kvality života, v případě města pak obrovské náklady.
„Praha je bohaté město, dokazuje to změna počtu lidí na jednotku obyvatelné plochy. Ta za posledních deset let klesla o třetinu. To je podstatná změna,“ uvedl jako jednu ze skrytých příčin bytové krize Miroslav Singer.
Podle Ondřeje Boháče tento vnitřní tlak na trh s byty doplňují i tlaky vnější – příliv mimopražských obyvatel a také legislativní omezení stavebnictví. „Další tlak je politický – musíme si uvědomit, že ti, co chtějí dostupné bydlení, nejsou z Prahy. Obyvatelé Prahy, kteří volí v obecních volbách, stavět nechtějí,“ dodal Boháč.
Ve druhém panelu zasedli zástupci pražské politiky: místostarosta MČ Praha 4 Jan Hušbauer (ANO), zastupitelka MČ Praha 4 Tereza Nislerová (Piráti), zastupitelka MČ Praha 8 Hana Novotná (STAN) a zastupitelé HMP Tomáš Pek (SPOLU), Adam Scheinherr (Praha sobě) a Milan Urban (SPD).
Debatující se shodli na tom, že velkým úspěchem posledních let bylo přijetí Metropolitního plánu. Střetli se ale v otázce, co se podařilo v městské bytové výstavbě či v otázce činnosti Pražské developerské společnosti (PDS).
„Nepodařilo se nic. A na úrovni Prahy se o tom bavíme už 8 let, možná i více. Praha si kdysi zřídila svého městského developera, který k dnešnímu dni postavil 0 bytů. Teď, po 6 letech, slavnostně oznámila, že dostala pravomocně stavební povolení na 22 bytů, což je obrovská ostuda. Praha má obrovský investiční potenciál, má obrovské možnosti, ať už disponuje svými pozemky nebo financemi. Je třeba to i v rámci spolupráce s privátním sektorem startovat,“ uvedl Jan Hušbauer (ANO).
„Celkem se staví se okolo 6000 bytů ročně, ale vrchol byl za doby primátora Hřiba v roce 2021 - 9200 bytů. Radní Zábranský se tehdy soustředil na opravu vybydlených bytů, opravil jich 3000. Založili jsme městského developera, což je organizace, kterou mají všechna evropská města. Dostal svěřeno 99 hektarů městských pozemků, které dosud zhodnotil na více než 4 miliardy korun, protože na nich naplánoval projekty a začal připravovat výstavbu,“ oponovala Tereza Nislerová (Piráti)
„Souhlasím, že je potřeba přetavit plány do konkrétních bytů. Naplánováno je asi osm tisíc městských bytů, je potřeba je začít stavět. Stavební řízení v Česku trvá 7 až 10 let i pro soukromníka. Takže to, že po pěti letech městský developer nemá ještě postaveno, není vlastně pro mne fatální chyba,“ uvedla Hana Novotná (STAN).
„Díky Metropolitnímu plánu jsme vytvořili jasná a předvídatelná pravidla pro developery, aby mohli začít stavět. Druhou pozitivní věcí je úzká spolupráce města s developery na plánovacích smlouvách. Současnému vedení města se už povedlo jich podepsat 29 v hodnotě přes 8,5 miliardy korun, které půjdou na výstavbu infrastruktury v těch rozvojových územích,“ dodal Tomáš Pek (SPOLU) s tím, že úspěchem je podle něj i PDS. „Trvalo 8 až 10 let, než třeba Penta postavila svůj první bytový dům. Takže opravdu za pět let se toho povedlo spoustu. Zhodnocovaly se pozemky, které neprodáme, budeme na nich stavět a budeme je městu dále zhodnocovat.“
„Povedlo se přijmout územní plán, to je podmínka nutná. Druhou podmínkou je spolupráce s investory. Tam to šlo také poměrně dobře - plánovací smlouvy jednoznačně fungují. Co se týká PDS, obávám se, že honí moc zajíců najednou. Řeší rozvojové plány pro budoucí stanice metra, kooperuje rozvoj v rámci existujících stanic, zabývá se filharmonií. Myslím, že kvůli tomu se zapomíná na připravování jednotlivých malých území, kde by se stavební povolení a realizace daly udělat rychle. Organizace potřebuje vydefinovat seznam prioritních projektů,“ uvedl Adam Scheinherr (Praha sobě).
„Nepodařilo se nic. PDS už stála 400 milionů. Piráti slibovali 10 tisíc bytů, nepostavilo se nic. Teď znovu slibují v předvolební kampani to samé.
Myslím, že město samo by nemělo stavět. Vznikají tak paralelní struktury, kdy PDS sice připraví projekt, ale pak ho stejně předá magistrátnímu Odboru investic. Podobnými duplicitami vznikají velké nadnáklady. Město má svou výstavbu řešit kontribucemi v podobě celých bytů. Anebo podporovat družstevní výstavbu, do níž by vložilo své pozemky a mělo třeba 51% podíl,“ dodal Milan Urban (SPD).
Výzkum názorů Pražanů
Podle exkluzivního průzkumu, který pro Pražskou agendu vypracovala agentura STEM/MARK, až 80 % dotázaných hodnotí dostupnost bydlení v Praze špatně, obdobně jako v březnovém průzkumu. Z nedostupnosti bydlení lidé viní investory, stát/vládu i magistrát (všechny tři úrovně přibližně stejnou měrou). Startovací byty pro mladé jsou mnohem preferovanější možností dostupného bydlení než sociální byty pro lidi v nouzi. Jako prostory pro nové byty se podle respondentů mají přednostně využít brownfieldy a nevyužívané průmyslové areály či kancelářské budovy. Lidem by na nové výstavbě nejvíce vadil úbytek zeleně, narůstající dopravní zátěž a zhoršené parkování (patrný NIMBY efekt).
Další aktivity Pražské agendy
Inciativa Pražská agenda kromě pravidelných odborných debat přináší i výzkumy veřejného mínění, podcasty a doporučení pro město. Strategeo Institute očekává, že tyto výstupy mohou sloužit jako podněty i pro politické subjekty kandidující v komunálních volbách a nastaví zrcadlo jejich programům a konkrétním návrhům z hlediska odbornosti a kompetentnosti. Výstupy z debat a výsledky výzkumů Strategeo zveřejňuje na svém webu www.strategeo.cz a na svých sociálních sítích. Projekt doplňuje také podcastová série, do níž Jan Macháček zve hosty z odborných, byznysových, politických i kulturních kruhů se vztahem k Praze.
Poslední veřejná debata v rámci Pražské agendy, a to na téma Jak řídit Ptahu efektivně, se uskuteční 29. září.
O Strategeo Institute: Strategeo Institute z.s. je nestranický a nezávislý think tank založený v roce 2024. Zaměřuje se na geopolitiku, ekonomickou strategii a veřejné politiky a prosazuje hodnoty klasického evropského liberalismu. Zakladatelem a prezidentem institutu je Jan Macháček, přední komentátor a analytik aktuálních otázek domácího a mezinárodního dění. Je též externím poradcem prezidenta České republiky Petra Pavla pro zahraniční politiku.
