V prostorách Anglo-American University v Praze se v úterý 20. října 2026 uskutečnila veřejná debata pořádaná Strategeo Institute ve spolupráci s AAU pod názvem „Will the Frost Also Come from the West? The Rise of Illiberal Political Movements in Germany, France and the UK“.
Diskuse se zaměřila na rostoucí podporu populistických a neliberálních politických hnutí v západní Evropě, příčiny oslabování tradičních politických stran a možné dopady těchto změn na Evropskou unii, NATO i bezpečnost a ekonomiku střední Evropy.
Debatu moderoval prezident Strategeo Institute Jan Macháček, který v úvodu připomněl, že zatímco ještě nedávno byly za hlavní problematické aktéry uvnitř Evropské unie považovány především některé středoevropské země, dnes se zásadní politické změny mohou odehrát v Německu, Francii a Velké Británii.
Příčiny vzestupu nových politických sil
První panel se věnoval proměnám politické scény v západní Evropě, zejména oslabování tradičních stran a rostoucí podpoře alternativních politických hnutí.
Tomáš Klvaňa označil za hlavní příčiny současného vývoje migraci, ideologické proměny společenských elit a zásadní změny v komunikaci spojené s nástupem sociálních sítí. Tradiční politické strany podle něj nedokázaly na tyto změny dostatečně reagovat, což otevřelo prostor novým politickým silám.
Roman Joch se zaměřil na rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Zatímco politický vývoj ve Velké Británii nepovažuje za zásadní hrozbu pro Evropu, v případě Německa upozornil na rizika spojená s proruskou orientací části Alternativy pro Německo (AfD). Zároveň otevřel otázku, zda by zapojení umírněnějších představitelů této strany do vládní odpovědnosti nemohlo oslabit její protestní charakter.
S tímto přístupem nesouhlasila Zuzana Lizcová, která upozornila, že účast populistických stran ve vládě nemusí automaticky vést k jejich oslabení. Jako příklad uvedla rakouskou FPÖ. Zdůraznila také, že zásadním problémem AfD není pouze její postoj k migraci, ale také vztah k demokratickým institucím, evropské integraci a Rusku.
Martin Weiss popsal současný vývoj jako postupný rozpad tradičního politického středu. Podle něj se v Německu, Francii i Velké Británii vyčerpává dosavadní model stranické politiky a voliči stále častěji hledají alternativy mimo zavedené politické struktury.
Významným tématem byla také otázka takzvaného cordon sanitaire, tedy politické izolace radikálních stran. Diskutující se neshodli, zda tento přístup pomáhá chránit demokratický systém, nebo naopak přispívá k dalšímu posilování protestních hnutí.
V prvním panelu vystoupili:
- Zuzana Lizcová, vedoucí Katedry německých a rakouských studií, Institut mezinárodních studií Univerzity Karlovy
- Roman Joch, politolog, předseda Občanského institutu a vyučující AAU
- Tomáš Klvaňa, výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe
- Martin Weiss, politický komentátor Echo24 a Týdeníku Echo
Co znamenají politické změny na Západě pro střední Evropu?
Druhý panel se soustředil na možné důsledky nástupu nových politických sil v Německu a Francii pro Českou republiku a další středoevropské země. Diskuse se dotkla budoucnosti evropského jednotného trhu, eurozóny, Schengenského prostoru, transatlantických vztahů i evropské bezpečnosti.
Mirek Topolánek upozornil na hlubší strukturální problémy západoevropských ekonomik a kritizoval dlouhodobé fungování velkých koalic, které podle něj přispěly k oslabení tradičních politických stran. V souvislosti s Českou republikou zdůraznil potřebu snižovat energetickou závislost, modernizovat průmysl a omezovat jednostrannou ekonomickou závislost na Německu.
Jan Zahradil zasadil proměny evropské politiky do širšího geopolitického kontextu. Podle něj západní země postupně ztrácejí dosavadní dominantní postavení ve světě a vzestup nových politických stran je jedním z projevů této změny. Střední Evropa by se proto měla připravit na možné posilování protekcionismu, proměnu vztahů s Ruskem i oslabování dosavadních transatlantických vazeb.
Dalibor Roháč zdůraznil význam demokratických institucí a potřebu rozlišovat mezi legitimními politickými postoji a skutečným ohrožením liberální demokracie. Upozornil také, že středoevropské země dnes nemají tak jednoznačně společné strategické cíle jako v období svého vstupu do Evropské unie a NATO. V proměnlivém mezinárodním prostředí proto budou muset hledat nové možnosti spolupráce a pružněji vytvářet partnerství podle konkrétních zájmů.
Ve druhém panelu vystoupili:
- Mirek Topolánek, předseda vlády České republiky v letech 2006–2009
- Jan Zahradil, zakladatel CAPS při CEVRO University, poslanec Evropského parlamentu v letech 2004–2024
- Dalibor Roháč, ředitel výzkumu, GLOBSEC
Oba panely moderoval Jan Macháček, prezident Strategeo Institute.
Budoucnost Evropy v měnícím se politickém prostředí
Debata ukázala, že rostoucí podpora neliberálních a populistických hnutí není izolovaným jevem, ale součástí širší proměny evropské politiky. Diskutující nabídli rozdílné pohledy na příčiny tohoto vývoje i na otázku, zda zapojení nových politických sil do vládní odpovědnosti může vést k jejich umírnění, nebo naopak představuje riziko pro demokratické instituce.
Zásadním tématem zůstává také připravenost České republiky na možné změny politického směřování jejích nejvýznamnějších evropských partnerů.
Veřejná debata Strategeo Institute tak poskytla prostor pro otevřenou výměnu názorů na budoucnost evropské integrace, bezpečnosti a ekonomické spolupráce v době, kdy se dosavadní politické uspořádání západní Evropy dostává pod stále větší tlak.
