Napětí opadlo, akciové trhy se zaradovaly. Donald Trump se nehodlá zmocnit Grónska silou a ani nespustí vůči západoevropským zemím další trestná cla. Co může být příčinou toho, že se poněkud neklidný americký prezident zklidnil? Můžeme jen spekulovat, já odhaduji čtyři faktory – a asi zapůsobily všechny současně. 

Mary Harringtonová se na severu UnHerd.com zamýšlí nad otázkou, zda progresivisté, kteří pořád vyprávějí o tom, jak byla „Amerika vybudovaná na ukradené půdě“, nebudou litovat, že to téma tolik šířili. Pro ně to je důvod k omlouvání a pokání, ale Trumpa a jeho okolí tahle teorie povzbuzuje k tomu, krást půdy ještě víc.

S investorem, znalcem energetiky a menšinovým akcionářem ČEZ Michalem Šnobrem jsme probrali všechno důležité: to, jak stát naloží s koncem uhlí a energie z něj, kdo u nás postaví či nikdy nepostaví nové plynové zdroje, ale i otázku výstavby jaderných elektráren u nás a jinde v Evropě. Řeč byla taky o tom, kolik budou nové jaderné reaktory stát a kdo je zaplatí. Mluvili jsme i o plánu na zestátnění ČEZ nebo třeba o tom, zda můžeme být brzy dovozci elektřiny, a mít přitom klidné spaní.

Poslouchejte a sledujte na YouTube a oblíbených podcastových platformách.  

Podle komentáře Francise Fukuyamy pro server Persuasion Community nemá Evropa Donaldu Trumpovi ustupovat. Hrozba dalších cel proti spojencům je prý ta poslední kapka. Jako Američan Fukuyama Evropanům vzkazuje: V této konfrontaci neustupujte. Až dosud se většina evropských zemí snažila o appeasement Trumpa – skrze ústupky, lichocení, osobní dary apod. Strategie nefungovala a musí být okamžitě opuštěna.

Hvězdný historik Niall Ferguson publikoval tento týden na serveru Free Press esej o tom, jaké jsou – s poukazem na historické paralely – výhledy na úspěch či neúspěch opozičních protestů v Íránu. Leckdo na Západě přitom o povstání či protestech mluví jako o revoluci, ale to, co se děje, je spíše kontrarevoluce – a ty většinou nedopadají dobře. Mezi revolucí a kontrarevolucí je rozdíl. V amerických médiích se však plete všechno dohromady. 

S filozofkou Terezou Matějčkovou jsme diskutovali o dobru, zlu i psaní rukou. O kráse, pravdě, lásce, umělé inteligenci a deep fake. Ale taky o tom, co se zrcadlí ve vašem obličeji a proč potřebujeme i opakování, nejenom pořád samé novoty a originality, které si doba žádá. A taky jsem se zeptal, zda má intelektuál povinnost upozornit na kýč. 

Poslouchejte a sledujte na YouTube a oblíbených podcastových platformách. 

Mají protestující v Íránu šanci na úspěch? Moc bych jim to přál, ale momentálně to moc dobře nevypadá. Německý kancléř Friedrich Merz je přesvědčen, že íránskému režimu zbývají dny či týdny, ale dynamika protestů se spíš obrací: represe jsou tak strašlivé a zastrašování tak silné, že se demonstranti stahují. 

Ekonomické dopady zmatených manévrů Donalda Trumpa kolem celních tarifů jsou slabší, než se mezi ekonomy čekalo. Nepřišla zatím ani recese, ani vysoká inflace. Americkou ekonomiku táhne boom umělé inteligence, rostoucí burza, příznivé ceny energií, poptávka po zbraních a zbrojních systémech apod. Reálná ekonomika ale není burza, recese kvůli clům ještě může přijít, tvorba nových pracovních příležitostí je v USA momentálně slabá, a ke všemu přestává být důvěryhodná a nezávislá federální ekonomická statistika. 

Vladimíra Mlynáře jsme dlouho v žádném podcastu neslyšeli. Je nám tedy ctí, že přijal pozvání právě k nám. Probrali jsme jeho i naši společnou minulost mladých disidentů a topičů. I to, jak vzpomínáme na společně strávená 90. léta v týdeníku Respekt. Probrali jsme média současná včetně Respektu i fenomén platforem a sítí. A vlastně přišla řeč skoro na všechno. Nechte se překvapit.

Poslouchejte a sledujte na YouTube a oblíbených podcastových platformách.

Původně jsem na to chtěl upozornit hned po svátcích, ale vývoj ve Venezuele mi do toho zasáhl. Den před silvestrem vydaly The New York Times strhující rozbor toho, jak se postupně měnil vztah USA k Ukrajině od nástupu Donalda Trumpa k moci. Není to obyčejná reportáž. Je to dlouhé jako malá novelka a autor Adam Entous na textu pracoval dlouhé měsíce a mluvil se třemi stovkami zasvěcených.

Americký zásah ve Venezuele byl už rozebrán z různých úhlů. Jak vyplývá z titulku tohoto článku, vyprávění o tom, že důvodem k akci bylo pašování drog či kartel sluncí, slouží jen jako zástěrka a záminka. 

Na druhou stranu má „záminka“ zásadní význam a je velmi podstatná. 

Venezuelský režim hrál ve vývozu drog do USA důležitou úlohu (nikoliv zdaleka tu nejdůležitější), a pokud americké soudy budou akceptovat důkazy o této kriminální aktivitě přímo proti Madurovi, má to svůj význam, i když to samozřejmě neznamená, že akce byla jakkoli v souladu s mezinárodním právem. Může být ale o něco víc v souladu s americkým právem a ústavou, i když velice diskutabilní to navždy zůstane i v USA. 

Americký deník The Wall Street Journal není z Trumpova zásahu ve Venezuele dvakrát nadšený. Současnou situaci v Caracasu shrnuje editorial deníku vydaný v noci na pondělí. 

Když zapadlo v neděli večer v Caracasu a Washingtonu slunce, začalo být jasněji. Okruh nejbližších diktátora Madura ve Venezuele stále vládne a nevypadá to, že by se chtěl vzdát. Spokojí se Donald Trump s Madurem 2.0? 

Svou první Evropskou radu (tedy summit národních lídrů členských zemí EU) nezačal premiér Andrej Babiš dobře. Pro sebe ani pro Českou republiku. Jako svůj vůbec první si vybral zrovna veledůležitý a zlomový geopolitický summit. Kdyby odložil ustanovení vlády o pár týdnů, mohl na něj jet ještě dosluhující premiér Petr Fiala. Ten by tam jistě zaujal správné postoje, ale už bez zodpovědnosti. Premiér Babiš se nemusel vybarvovat hned na svém prvním summitu, mohl si nechat své exhibice na nějaké pozdější, ekonomické summity nebo summity, které budou řešit především konkurenceschopnost, Green Deal, migraci apod. Bohužel se mu nutkání nepodařilo potlačit. 

S filozofem a sociologem, profesorem Václavem Bělohradským o jeho nové knize Zaslepená společnost. Ale nejen o ní. Přišla řeč i na hesla jako Pravda vítězí a pověstnou pravdu a lásku. Mluvili jsme o Kunderově střední Evropě i o tom, co je dnes Západ. Taky o demokratizaci všech možných profesí, třeba názorové žurnalistiky. Dostali jsme se ale i k tomu, co má Václav Bělohradský nejradši na italské společnosti.

Dnešní summit o půjčce pro Ukrajinu bude podle všeho velmi dlouhý, možná i dramatický a plný zvratů. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ze summitu neodejde, dokud nebude půjčka pro Ukrajinu schválena. Otázkou je, budeme-li něco vědět zítra ráno. Může to být další z řady summitů EU, které se táhnou více dní a nocí. Anebo taky ne – uvidíme.